Tito dva lidé se museli potkat

sobota 12. květen 2012 08:45

Předznamenám, že nevěřím v mechanický osud, který by nás neomylně řídil podle předem daného scénáře. Věřím však, že život má v sobě určitou logiku, v níž některé "náhody" nejsou stoprocentními náhodami.

Delší dobu se chystám, že napíšu něco ze života svých rodičů. Nakonec mne k psaní pohnulo druhé zhlédnutí filmu Želary 8. května večer na ČT. Děj filmu, krutosti válečné doby a drama jejího konce mi silně připomněly věci, které znám z rodinných memoárů. Občas mne z podobnosti zamrazilo, i když skutečnost byla někdy ještě syrovější. To ale ponechám stranou, zaměřím se jenom na dva momenty z konce války.

Otcův příběh
Když se přehnala fronta, našel můj otec na poli za vesnicí zraněného německého vojáka: "Byl to úplně mladý kluk, zdálo se mi, že má tak nanejvýš 16 let. Vzpomněl jsem si na svého mladšího bratra ve velice podobném věku, který na podzim zmizel někde v horách s partyzány a nic jsme o něm od té doby nevěděli, netušili jsme ani, zda vůbec žije. Ten zraněný mi ho silně připomenul. Obával jsem se, že by s ním ruští vojáci první linie krutě naložili, a tak jsem ho vzal domů." Tolik otcova vzpomínka. Dál vím jenom to, že v rodině toho vojáka ošetřili a následně předali ruskému sanitnímu oddílu, jakmile dorazil do vesnice. (Válečné zážitky mého otce a strýců jsou mnohem hlubší a rozsáhlejší, možná by vydaly na román. Zmíněný otcův mladší bratr se nakonec vrátil domů a to, co zažil, nesmazatelě ovlivnilo celý jeho další život.)

Maminčin příběh
Rodina se rozhodla odjet z města v naději, že u dědova přítele na hájence přežijí přechod frontu ve větším bezpečí. Nebyla to nejlepší volba. Nevědomky se ocitli v údolí, kde se tvrdě válčilo, protože tudy táhly jednotky provádějící obchvat města. Podle vyprávění se ruští vojáci chovali podobně (ne-li hůř a barbarštěji), jako ve scénách z filmu Želary. Naštěstí se u hájenky nemohli zdržet příliš dlouho a byli svými veliteli hnáni dál kupředu. Maminka pak našla v lese zraněného velice mladého Rusa. Dál se to odvíjelo téměř navlas podobně, jako v otcově příběhu, vojáka vzali domů, ošetřili a posléze předali saniťákům.

Překvapuje mne zvláštní podobnost těchto dvou epizod z konce války. Všechno mi to znovu naskočilo velice živě, když jsem viděl v závěru filmu Želary postavu ruského vojáka v téměř dětském věku.
Rodiče se poznali až o několik let později. Komentoval bych to trochu s nadsázkou, že "tito dva lidé se museli potkat".

V naší rodině je teď období otevírání nejstarších šuplíků. Objevují se poklady, jako například otcův deník a dosud nepříliš známé staré fotografie. Ne všechno lze zveřejnit, mnohé je především soukromá rodinná záležitost, která pro jiné ani nemusí být zajímavá. Pouze na doplnění přikládám několik obrázků, jako otisk času. Skeny pořídil můj bratr, A. Trizuljak.

maminka_cca_1936_A.jpg

otec_cca_1936.jpg

svatba_A.jpg

 

 

Marek Trizuljak

Štěpán HusákO 3 roky později: tichý, hluboký dík09:425.6.2015 9:42:23
Petra KišováObjevila jsem až teď15:528.7.2012 15:52:50
ZipHekze povidani14:4014.5.2012 14:40:18
SvatavaMarku, pohnul jste mnou08:3513.5.2012 8:35:55
jan za chrta dán-pravdoláskařVaše citlivé vyprávění a rodinné fotografie08:0113.5.2012 8:01:35
matkaZvláštní,13:1312.5.2012 13:13:15
SvatavaJá nemám potřebu12:5412.5.2012 12:54:00
Marek TrizuljakDobře vystiženo12:3612.5.2012 12:36:14
Marek TrizuljakHledání stop11:3812.5.2012 11:38:59
NaďaKlikla jsem Vám,10:0412.5.2012 10:04:43
josef hejnaMarku, moc vám rozumím.09:1312.5.2012 9:13:42

Počet příspěvků: 12, poslední 5.6.2015 9:42:23 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Marek Trizuljak

Marek Trizuljak

Úvahy a postřehy o současné společnosti, vesele i vážně. Hledání nečekaných souvislostí. Povídání o kultuře. Fotografie. Zejména fotoblogy jsou k nalezení také na adrese: http://trizuljak.blog.idnes.cz/

Výtvarný umělec zabývající se spoustou dalších zbytečností. Přípravou domácích a mezinárodních uměleckých projektů, fotografováním, psaním. Ale hlavně katastroficky beznadějný sluníčkář. Diletantský, naivní Medvídek Pú, který do všeho kafrá a ničemu nerozumí. Jinými slovy: Říká šéf bandy gaunerů mladému hrdinovi: "Od začátku jste mi byl podezřelý. Vám cosi dobrého přímo kouká z očí!" (citát z dobrodružného filmu)

REPUTACE AUTORA:
9,85 (VIP)

Seznam rubrik