Loupež symbolů, Internacionála a další bizarnosti (I. díl)

sobota 17. listopad 2012 16:10

Přestože je dnes 17. listopadu, nebudu psát o "sametovce". Zmíním se o věcech, které sametové revoluci předcházely, měla je léčit a dodnes nedoléčila...

Úvodem citát (převzatý z Wikipedie): Podle Aristotela je člověk εγον ζων πολιθικον“ (zoon politikon), tedy „politické zvíře“. Karel Čapek k tomu poznamenal: „Myšlenka je to náramně moudrá. Není jenom docela jasno, mínil-li tím Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku, je s odpuštěním zvíře.

Při kritice komunizmu se většinou zastavujeme u konkrétních špatnosti. Z našeho úhlu pohledu zmiňujeme zavírání a popravy lidí v 50. létech, útlak společnosti, nesvobodu, okupaci v roce 68 a následnou normalizaci, ohýbání lidských charakterů, potlačování opozičních názorů, praktiky komunistické tajné policie, dogmatickou přiblblost, zkorumpovanost pohlavárů a krachující hospodářství. Kritizují se symptomy, ne kořeny zla, i když je pravda, že příznaky ve svém souhrnu ukazují na smrtelnou vážnost onemocnění.
Podstatná většina symptomů pominula s demontáží komunistických režimů ve východní části Evropy. Něco však zůstalo. Myslím, že se nedostatečně věnujeme procesu reflexe, ne zcela jsme se myšlenkově vypořádali se skutečnými příčinami. Když budeme pokračovat v analogii nemoci, tak zasažené orgány byly operovány a přeléčeny, ale ložisko infekce bylo jenom utlumeno, nebylo cíleně a důsledně odstraněno.
Na toto téma by se mohly napsat celé knihy, v rámci blogu zmíním jenom velice stručně, že u kořene vzniku komunistické ideologie stála nenávist, která si přibrala na pomoc lež. Aby se mohl dát nenávisti průchod, bylo třeba vytvořit "legalizující a ospravedlňující vysvětlení". Odtud se odvíjí ideové zdůvodnění třídní nenávisti artikulované do nenávistných subideologíí jako antifeudalizmus, anitikapitalizmus, antiklerikalizmus, atd. Odtud také vycházejí teze o nutnosti diktatury (diktatura proletariátu), které byly záhy dotaženy k teroru jako způsobu vládnutí. Bolševická revoluce v Rusku přerostla do vedení války státní moci proti vlastnímu obyvatelstvu. Vše je doprovázeno neúctou k člověku, jeho životu, svobodě a majetku. Zdůrazním, že použití výrazů jako "nenávist", "lež" a podobných je zde záměrně heslovité. Každý z nich by si zasloužil samostatnou studii, proč a v jaké souvislosti je uveden. A některé fenomény, například antiklerikalizmus, kritika bezohledného kapitalizmu, metodika vládnutí za pomoci teroru, sociální utopie, ale také tzv. vědecký materializmus a cíl sekularizace společnosti, zdaleka nejsou vynálezem komunistické ideologie, ani výhradnou doménou komunistického hnutí. Což zároveň znamená, že do důsledku dovedená kritika komunizmu bohužel v dnešní době není prakticky možná. Protože ve světě reálně existují síly a směry (více či méně viditelné a strukturované), které by si vyvrácením celého komunistického ideového aparátu podřezaly větev samy pod sebou. K tomu uvedu ilustrační příklad. Jeden intelektuál (původem z Evropy) žijící ve Spojených státech, který je známý svými silně antiklerikálními postoji, řekl, že je škoda, že komunistické režimy ve východní Evropě netrvaly aspoň o 20 let déle. Prý měly ještě vydržet, aby stačily zlikvidovat na daném území náboženství. Jméno záměrně nebudu citovat, protože mi v této chvíli v žádném případě nejde o osobní konfrontace.

Zdá se dost zřejmé, že definitivní popření komunizmu jako způsobu nahlížení světa, bude ještě vyžadovat značný čas a námahu. Jistě se to nevyřeší jedním blogem. Proto se mé téma v dalším zaměří na popis některých bizarních symptomů. Komunizmus byl od počátku vědomě koncipován jako řevnivý protějšek náboženství. Převzal spásnou vizi křesťanství a strhl ji k zemi, mimo jiné také ukradl a překroutil po svém princip rovnosti mezi lidmi. Kopíroval vnějškovou formu známých rituálů a triumfální okázalost náboženských slavností. Z nadhledu to působí komicky,
svejk_vitezi.jpg
ale nesmíme zapomenout na tragickou zvrácenost celé té šarády.

Tím zakončím první část textu a v následujícím blogu se budu věnovat několika konkrétním případům krádeže a zlomyslné, či přinejmenším hloupé záměny.

 

Marek Trizuljak

Marek Trizuljak

Marek Trizuljak

Úvahy a postřehy o současné společnosti, vesele i vážně. Hledání nečekaných souvislostí. Povídání o kultuře. Fotografie. Zejména fotoblogy jsou k nalezení také na adrese: http://trizuljak.blog.idnes.cz/

Výtvarný umělec zabývající se spoustou dalších zbytečností. Přípravou domácích a mezinárodních uměleckých projektů, fotografováním, psaním. Ale hlavně katastroficky beznadějný sluníčkář. Diletantský, naivní Medvídek Pú, který do všeho kafrá a ničemu nerozumí. Jinými slovy: Říká šéf bandy gaunerů mladému hrdinovi: "Od začátku jste mi byl podezřelý. Vám cosi dobrého přímo kouká z očí!" (citát z dobrodružného filmu)

REPUTACE AUTORA:
10,20 (VIP)

Seznam rubrik